Jste zde

Státní oblastní archiv v Třeboni

Archiv

Státní oblastní archiv v Třeboni
Zámek 110
379 11 Třeboň

tel.: +420 384 721 511, + 420 384 721 128

E–mail: posta@tb.ceskearchivy.cz
web: http://www.ceskearchivy.cz/archivni-oddeleni/soa-trebon

 

Státní oblastní archiv v Třeboni, oddělení Český Krumlov
Zámek 59, poštovní schránka č. 4
381 01  Český Krumlov

tel.: +420 380 711 872

E–mail: oddeleni@ck.ceskearchivy.cz
web: http://www.ceskearchivy.cz/archivni-oddeleni/soa-cesky-krumlov

 

Státní oblastní archiv v Třeboni – oddělení správy fondů a sbírek Jindřichův Hradec
Dobrovského 1/I
377 01 Jindřichův Hradec

tel.: +420 384 363 844

E–mail: oddeleni@jh.ceskearchivy.cz
web: https://www.ceskearchivy.cz/archivni-oddeleni/soa-jindrichuv-hradec

Působnost archivu se vztahuje na území Jihočeského kraje.

Stručná historie archivu

Třeboň, město s dávnou rybníkářskou pověstí a malebnou podobou, je těsně spjato s tradicí českého šlechtického rodu Rožmberků a třeboňského archivu vůbec. Toto spojení se začíná psát od roku 1602, 1601 byl nucen Petr Vok z Rožmberka prodat panství Český Krumlov, Netolice a Prachatice císaři Rudolfovi II. a následujícího roku přenesl své sídlo do Třeboně včetně rozsáhlého archivu a knihovny, u obou se postaral o uspořádání a katalogizaci rožmberský archivář a knihovník Václav Březan. Úmrtím posledního Rožmberka v roce 1611 přešel na základě dědické smlouvy rozsáhlý majetek rodu včetně archivu a knihovny do rukou rodu Švamberků, kteří se velmi záhy aktivně zapojili do českého stavovského povstání v roce 1618, jejich majetek byl zkonfiskován a tím došlo k rozpadu někdejšího rožmberského dominia v jeho celkovém rozsahu. Třeboňské panství tak zůstalo nadlouho v rukách Habsburků, sám císař Ferdinand III. si byl vědom významu rožmberského archivu a vymínil si v roce 1637 při předání třeboňského archivu do zástavy své sestře polské královně Cecilii Renatě i archiv, který měl být převezen do Prahy. Nikdy k tomu nedošlo, stihl by jej podobný osud jako proslulou a hodnotnou rožmberskou knihovnu, která byla do Prahy převezena na sklonku třicetileté války až v roce 1647 a stala se ihned kořistí švédského generála Königsmarka. V roce 1660 bylo třeboňské panství darováno císařem Leopoldem I. za oddané služby hraběti Janu Adolfovi ze Schwarzenberka. Noví majitelé věnovali archivu vždy velkou pozornost, našel své místo ve 4 klenutých místnostech uprostřed tzv. Dlouhé chodby, kde sídlí rožmberský archiv dodnes, snahou bylo jej také personálně a odborně zajistit erudovanými úředníky. 18. století přineslo spolu se zbyrokratizováním státní správy problém, jak řešit nově vzniklou záplavu písemnostmi, řešením se v případě Schwarzenberků stala tzv. velká archivní reforma (poslední desetiletí 18. stol. – 20. léta 20. století), postihla všech 27 archivů na schwarzenberských panstvích, jejími autory byli knížecí archivní ředitel Martin Forch a orlický justiciár Karel Jakub Battista. Spočívala v tom, že archiválie byly uspořádány podle jednotného systému, k takto uspořádanému materiálu byly pořizovány seznamy (repertáře) a rejstříky pro snadnější vyhledávání a využití. Preferovány byly správní a právní potřeby majitele panství, řešilo se také kvalitní uložení archiválií, zárodkem budoucí skartace bylo také dělení na archiválie prvořadé a méně důležité. Zcela na závěr archivní reformy se také dostalo na rožmberský a švamberský archiv, jehož uspořádání bylo mimořádně náročné na odborné a jazykové znalosti, archiválie v něm obsažené byly pro přehlednost a využitelnost rozděleny do 4 umělých sbírek s názvy Historica, Cizí rody, Cizí statky a Cizí doly (viz dále kapitola III). Zásluhou řady historiografů počínaje Bohuslavem Balbínem a především Františkem Palackým byly objeveny možnosti třeboňského archivu pro vědecké potřeby. Nový československý stát přinesl uzákonění první pozemkové reformy, která zapříčinila úplné nebo částečné postátnění řady schwarzenberských velkostatků a také řešení otázky, jak naložit s archivy, které zde byly uloženy. Důsledky pozemkové reformy znamenaly pro třeboňský archiv obrovské přírůstky archiválií svážených z postižených panství, zcela identicky tomu také bylo v případě Českého Krumlova (zde od roku 1893 vznikl Ústřední schwarzenberský archiv po přestěhování z Vídně).

Sotva se třeboňský archiv vyrovnal s těmito změnami, postavil jej Protektorát Čechy a Morava v roce 1939 ještě před závažnější – pohraniční části, především pak Český Krumlov, připadly k německé Říši, ředitel Ústředního schwarzenberského archivu v Českém Krumově, dr. Tannich, tehdy navrhoval, aby nejdůležitější a historické fondy z Třeboně byly odvezeny do Českého Krumlova, ostatní archiválie měly být předány do správy protektorátní vlády a schwarzenberský archiv v Třeboni tak měl být vlastně zrušen, avšak tato hrozba nebyla nikdy naplněna. V letech 1945 – 1955 byl převeden majetek schwarzenberské primogenitury na Zemi českou, následně zestátněn zvláštním zákonem Lex Schwarzenberg. K 1. 1. 1951 třeboňský archiv převzaly Československé státní lesy. Tehdejší Státní oblastní archiv v Třeboni, od července 1952 přejmenovaný na Zemědělsko-lesnický archiv, byl řízen po odborné stránce Ústředním zemědělsko-lesnickým archivem v Praze. Pararelně začal v roce 1949 fungovat v třeboňském zámku Krajský archiv Českobudějovického kraje přeměnou bývalého depozitáře Ústředního archivu ministerstva vnitra, v němž byly uloženy archiválie nižších stupňů státní správy z území jižních Čech. Vládní nařízení o archivnictví z roku 1954, které vytvořilo jednotnou archivní síť, pomohlo konečně s platností do 1. ledna 1956 oba třeboňské archivy sloučit s názvem Státní archiv v Třeboni a podřídit resortně ministerstvu vnitra.  Oblast působnosti státního archivu, která od roku 1954 zahrnovala bývalý Českobudějovický kraj, se od roku 1960 po reorganizaci územního správního členění rozšířila na nový Jihočeský kraj. Organizační struktura Státního archivu vzniklá v roce 1956 se až do srpna 2002 v podstatě nezměnila, podle zákona o archivnictví se k 1. 1. 1975 změnil název na Státní oblastní archiv v Třeboni. Od roku 2002 k němu jako samostatné organizační jednotky patří 7 okresních jihočeských archivů. Archiv stále od roku 1602 sídlí v třeboňském zámku.

Oddělení Český Krumlov

Českokrumlovské oddělení Státního oblastního archivu v Třeboni působí v místech archivu bývalých majitelů českokrumlovského panství (později velkostatku), což byli v letech 1302 až 1601 Rožmberkové, v letech 1601 až 1622 čeští králové, v letech 1622 až 1719 Eggenberkové a v letech 1719 až  1940 Schwarzenberkové.

V sedmdesátých letech 16. století byla na druhém nádvoří českokrumlovského zámku postavena  správní budova, ve které koncem devadesátých let téhož století našel své působiště jediný rožmberský archivář Václav Březan. Po odchodu Petra Voka z Rožmberka do Třeboně byl do jeho nové rezidence převezen také rožmberský archiv a v Českém Krumlově zůstaly pouze písemnosti týkající se správy panství Český Krumlov a hospodaření na něm.

V následujících staletích zůstaly registratura a archiv českokrumlovského panství a jiných panství a úřadů dalších výše uvedených majitelů v bývalé rožmberské úřednické budově a s nárůstem písemností  postupně zabíraly i některé jiné zámecké prostory. Tak je tomu i v současnosti.

Od konce 19. století, kdy byl do českokrumlovského zámku z Vídně přestěhován schwarzenberský ústřední archiv a spojen s archivem tamního velkostatku, nesl archiv název Schwarzenberský ústřední archiv v Českém Krumlově. Jeho  označení přetrvalo i dobu druhé světové války a německé okupace. Správní a politické změny v obnovené Československé republice po roce 1945  přinesly různé obměny v pojmenování archivu. V letech 1947 až 1949 se archiv nazýval Ústřední archiv zemského dříve schwarzenberského majetku, v letech 1949 až 1952 Státní oblastní archiv zemědělský,  v letech 1952 až 1955  Zemědělsko-lesnický archiv.

Od počátku roku 1956 je českokrumlovský archiv  součástí  Státního oblastního archivu v Třeboni,  původně jako jeho pobočka, později archivní oddělení.

Oddělení správy fondů a sbírek Jindřichův Hradec

Historie archivu je velmi stará, neboť první zmínka o truhlici s rodovými písemnostmi pánů z Hradce pochází z roku 1418. Jádro archivu tvoří písemnosti tří držitelských rodů v Jindřichově Hradci, totiž rodinný archiv pánů z Hradce, Slavatů z Chlumu a Košumberka, Černínů z Chudenic a archiválie registratur jejich panství. Na základě dekretu prezidenta Beneše v roce 1945 byl Eugenovi Czerninovi zkonfiskován rozsáhlý majetek včetně archivu. Z obav před pleněním a ničením historických památek a cenného zámeckého mobiliáře vydal Státní archiv zemědělský v Praze v létě téhož roku výnos, že rodinné archivy a hospodářské registratury na konfiskovaném majetku jsou v rukou státu. Proto byl jindřichohradecký zámecký archiv na konci roku 1945 předán do správy podniku Státní lesy a statky Jindřichův Hradec. Nesl název Státní oblastní archiv zemědělský. V následujícím roce začaly velké svozy písemností majitelů velkostatků a jejich hospodářských registratur ze tří pozdějších politických okresů: Jindřichův Hradec, Tábor a Pelhřimov.
Na základě vládního nařízení č. 29/54 z roku 1954 předala Správa lesního hospodářství v Jindřichově Hradci zdejší zemědělsko-lesnický archiv Krajské správě ministerstva vnitra v Českých Budějovicích. Ke dni 1. lednu 1956 se zdejší archivní pracoviště stalo součástí Státního oblastního archivu v Třeboni.
Archiv se nachází od počátku svého vzniku až dodnes v prostorách jindřichohradeckého zámku (Státní hrad a zámek Jindřichův Hradec). Z původních sklepení vedle brány do třetího nádvoří se přestěhoval v polovině 19. století do přízemí renesančního, tzv. Adamova stavení. Před 1. světovou válkou byl přesunut do prostor nynějšího gotického paláce, v němž má depozitáře i nyní. V roce 1995 získal archiv další místnosti v prvním patře křídla, které odděluje 1. a 2. nádvoří zámku.

Přehled archivních souborů

Vertical Tabs

Literatura o archivu

BYSTRICKÝ, Vladimír – HRUBÝ, Václav. Přehled archivů ČSR. AS MV Praha 1984.

Dolejšek, Boleslav. Archiv třeboňský. In: Sboník historického kroužku, Praha 1907.

GROSS, Hynek – MARKUS, Antonín. Z archivů schwarzenberských v Třeboni a na Krumlově. In: ČČH 25, 1919.

GROSS, Hynek – MARKUS, Antonín. Ze schawarzenberských archivů za léta 1923–1928. In: ČAS 2,3, 5–7, 1925–1930.

KALNÝ, Adolf. Státní oblastní archiv v Třeboni (Upomínková brožura). České Budějovice 1979.

kol.: Oberösterreichisch – Südböhmischer Archivtag – Grenzüberschreitende archivische Zusammenarbeit. In: Mitteilungen des oberösterreichischen Landesarchivs, Band 20, Linz 2004.

kol.: Poklady minulosti – Jihočeské archivy. Littera scripta manet. Praha 2011.

kol.: Soupis fondů a sbírek. České Budějovice 1981.

PEKAŘ, Josef. Das gräflich Czerninsche Archiv von Neuhaus. In: Archivalien zur neueren Geschichte Österreichs I, 1913, s. 266–289.

RAMEŠ, Václav. Státní oblastní archiv Třeboň, Třeboň 1996.

REZEK, Antonín. Jindřichohradecký archiv po 30 letech. In: ČČH 2,1896, s. 184–186.

Soupis fondů a sbírek. Státní oblastní archiv Třeboň, České Budějovice 1981.

Státní archiv v Třeboni. Průvodce po archivních fondech 4, Praha 1959.

Státní archiv v Třeboni. Průvodce po archivních fondech, svazek 1, AS MV 1957.

Státní archiv v Třeboni. Průvodce po archivních fondech, svazek 2, AS MV 1958.

Státní archiv v Třeboni. Průvodce po archivních fondech, svazek 3, AS MV 1959.

Státní archiv v Třeboni. Průvodce po archivních fondech, svazek 4, AS MV 1959.

ŠUSTA, Josef. Schlossarchiv Wittingau, Archivalien zu neuern Geschichte Österreichs. 1907, I., 28–34.

TEPLÝ, František. K dějinám archivu jindřichohradeckého. In: ČČH 27, 1921, s. 415–423.

TŘÍSKA, Karel. Černínský archiv v Jindřichově Hradci. Zvláštní otisk Časopisu archivní školy 12, 1934, Praha 1936.

VESELÝ, Jan. Die Erinnerung an das Archiv zu Wittingau. Praha 1871.

Oddělení Český Krumlov

HOFFMANNOVÁ, Jaroslava – PRAŽÁKOVÁ, Jana. Biografický slovník archivářů českých zemí. Praha, Libri 2000.

KUBÍKOVÁ, Anna. Schwarzenberští ústřední archiváři v Českém Krumlově (18921945). Archiváři ve XX. století. Sborník příspěvků z konference uspořádané ve dnech 18.–19. září 2001 v Jindřichově Hradci, s. 99–104.

ZÁLOHA, Jiří. O osudech jednoho archivu I. Schwarzenberský ústřední archiv. Archivní časopis, 43, 1993, s. 138–144.

ZÁLOHA, Jiří. O osudech jednoho archivu II. Zemědělsko-lesnický archiv. Archivní časopis, 43, 1993, s. 208–212.

ZÁLOHA, Jiří. O osudech jednoho archivu III. U ministerstva vnitra. Archivní časopis, 44, 1994, s. 22–27.

ZÁLOHA, Jiří. O osudech jednoho archivu IV. Léta sedmdesátá a osmdesátá. Archivní časopis, 44, 1994, s. 87–92.

Státní archiv v Třeboni. Průvodce po archivních fondech. Svazek 2. ASMV Praha 1958.

Státní archiv v Třeboni. Průvodce po archivních fondech. Svazek 3. ASMV Praha 1959.

Soupis fondů a sbírek. Státní oblastní archiv Třeboň. České Budějovice 1981.

RAMEŠ, Václav – KOLDA, Vlastimil. Poklady minulosti – Jihočeské archivy. Litera scripta manet. Státní oblastní archiv v Třeboni.

KUBÍKOVÁ, Anna. 600 let českokrumlovského „zámeckého archivu“. Archivy na prahu tisíciletí. Sborník příspěvků z konference uspořádané u příležitosti 160. výročí založení Moravského zemského archivu v Brně a 70. výročí založení Archivu města Brna. Brno 2000, s. 53–59.

Archivum Trebonense 2002. Státní oblastní archiv v Třeboni.

KUBÍKOVÁ, Anna. Státní oblastní archiv v Třeboni, pobočka Český Krumlov. Staatliches Gebietsarchiv Wittingau, Zweigstelle Böhmisch Krumau. Familienarchiv Schwarzenberg. Quellen zur südwestdeutschen Geschichte in Archiven der Tschechischen Republik. Kolloquium am 18. und 19. März 1993 in Ochsenhausen. Herausgegeben von Volker Rödel. 1995, Verlag W. Kohlhammer Stuttgart, s. 95–98.

KUBÍKOVÁ, Anna. Nejstarší dochovaný soupis rožmberských listin. Archivní časopis, 47, 1997, s. 74–91.

KUBÍKOVÁ, Anna. Rožmberský archiv v polovině 16. století. Archivní časopis, 48, 1998, s. 129–146.

KUBÍKOVÁ, Anna. Březanovo uspořádání rožmberského archivu. Archivní časopis, 51, 2001, s. 91–105.

Oddělení správy fondů a sbírek Jindřichův Hradec

REZEK, Antonín. Jindřichohradecký archiv po 30 letech. In: ČČH 2,1896, s. 184–186.

PEKAŘ, Josef. Das gräflich Czerninsche Archiv von Neuhaus. In: Archivalien zur neueren Geschichte Österreichs I, 1913, s. 266–289.

TEPLÝ, František. K dějinám archivu jindřichohradeckého. In: ČČH 27, 1921, s. 415–423.

TŘÍSKA, Karel. Černínský archiv v Jindřichově Hradci. Zvláštní otisk Časopisu archivní školy 12, 1934, Praha 1936.

Státní archiv v Třeboni. Průvodce po archivních fondech 4, Praha 1959.

Soupis fondů a sbírek. Státní oblastní archiv Třeboň, České Budějovice 1981.

Státní okresní archiv České Budějovice (Staatliches Kreisarchiv České Budějovice/Böhmisch Budweis)
Státní okresní archiv Český Krumlov (Staatliches Kreisarchiv in Český Krumlov/Böhmisch Krumau)
Státní okresní archiv Jindřichův Hradec (Staatliches Kreisarchiv Jindřichův Hradec/Neuhaus )
Státní okresní archiv Písek (Staatliches Kreisarchiv Písek)
Státní okresní archiv Prachatice (Staatliches Kreisarchiv Prachatice/Prachatitz)
Státní okresní archiv Strakonice (Staatliches Kreisarchiv Strakonice/Strakonitz)
Státní okresní archiv Tábor (Staatliches Kreisarchiv Tábor)

Bavarika